Potemnělou chodbou jihočeského hradu Rožmberk profukuje ledový průvan. Vzduch ale náhle zhoustne, když ze stínu vystupuje éterická postava v bílém rouchu s vysokým čepečkem na hlavě. Její tvář připomíná bezkrevnou masku. Za tímto děsivým přízrakem se nese ledový chlad rozechvívající její bílou vlečku jako zlověstný pozdrav z onoho světa. Z jejích očí sálá čistý hněv, z něhož tuhne krev v žilách i těm nejotrlejším.